Will you be there

16. března 2013 v 22:30 | Kee ;)


19604_486936948030086_1548470723_n_large



Pozn.: V příběhu neexistuje 1D!!!




S povzdechem si dopla stříbrný řetízek na krku a pohlédla do zrcadla. Uhladila si tmavomodré šaty, bez ramínek,sahající do půle stehen, překontrolovala přísně svázaný drdol na temeni hlavy a podívala se na hodiny, které visely nad dveřmi jeho ložnice. Nerada vyslovovala, byť jen myslela na to jméno. Hnusila se jí ta směsice písmenek poskládané do tvaru něčeho, co z celé své duše nenáviděla.
Nechtěla tu být. Nikam se ji tenhle večer nechtělo chodit a z představy, že po jeho boku bude muset strávit celý večer jí bylo mizerně. Ještě hůř, když bude muset strávit s ním v posteli do rána. Byla stále panna. Sex s ním byla její největší noční můra. Netušila, jestli je opravdu tak blbý, že jí uvěří 'sex až po svatbě 'nebo jeho zamilovanost nebyla tak velká, jako její nenávist a bylo mu to v podstatě jedno. K její smůle termín svatby byl už za pár týdnů a ona se začala děsit víc a víc.

Z přemýšlení jí vytrhly dunivé kroky na točivém schodišti a následné vzetí za kliku. Aniž by se otočila od svého odrazu v zrcadle, věděla, kdo se objevil ve dveřích.
,, Je čas." Promluvil do ticha a jeho ostrý tón se jí vrýval do uší.
Nahodila falešný, zdvořilý úsměv a otočila se k němu čelem. Ve dveřích stál vysoký muž, s krátkými, špinavě blonďatými vlasy s ulízaným tvarem a pod liniemi tlustého obočí skrýval nevýrazné oči. Byl oblečen do hnědého saka, černého trička, světlých džínech a elegantních tenisek.
Jemně přikývla a z postele si vzala lehký, černý svetřík, který si přehodila přes ramena. Byla půlka července a i večer bylo příjemně teplo.
,, Tak pojď," vyzval jí.
Obula si černé lodičky, které neměla moc v oblibě, ale jiný typ bot nevlastnila. Kvůli přání její matky. Ještě si vzala ze stolku černou kabelku a loudavé přešla místnost, zhasla světlo a vydala se za jeho záda domem směrem k autu. I když je nikdo neviděl, vzal ji za ruku. Hluboko v sobě křičela, ale na venek nedala nic znát. Dělala, že je to úplně normální a přirozený.

Otevřel jí dveře od svého auta a lehce je za ní přibouchl. Sám si oběhl své nejoblíbenější auto ze své sbírky. Zasedl za volant a vyjel ze své rezidence. Odvrátila od něj zrak a upřela ho na ubíhající cestu. Snažila se zachytit všechno, co ozařoval osamělý úplněk. Jordan něco vyprávěl, aby nebylo ticho, ale ona ho ignorovala. Napjatě seděla a čekala, až auto zastaví. Držel se v ní nepříjemný pocit nervozity.

Všichni kolem domu závistivě hvízdly, když uviděli přijíždět nablýskané, červené Ferarri. Jordan si neodpustil šlápnout na plyn a v plný rychlosti zatáhnout ručku. Auto udělalo nepříjemný a prudký smyk. Tohle byl jeho oblíbený způsob parkování před kamarády. Ona to nenáviděla.
,, Takže Samantho," oslovil ji při vytahování klíčku ze startéru. ,, Tady bydlí můj dlouholetý a dobrý kamarád Adam. Snaž se chovat tak, aby si mě nezostudila."
Zamračila se. Hodila po něm nechápavý výraz.

Vystoupili z auta. Jordan si jí okamžitě majetnicky přivinul k pasu a svižným krokem jí vedl dovnitř obrovského domu. Rozdával úsměvy na všechny strany. Všude duněla hlasitá, taneční hudba, lidé tancovali, bavili se, užívali ještě mladé noci. Samantha tušila, že to dnes bude muset znovu absolvovat. Znovu utrápený večer.

,, Jordan!" ozvalo se jim za zády s výrazně hraným americkým přízvukem. Otočili se a uviděli, od ucha k uchu, smějící se, vysokého muže.
,, Adam," vydechl Jordan, pustil Samathu a šel se přátelsky poplácat po zádech s jeho kamarádem.
,, A koho to tu máš s sebou?" Zadíval se za Jordanovo rameno a pohlédl na malou a značně vystrašenou dívku.
,,To je moje snoubenka," odpověděl hrdě a na důkaz svých pyšných slov si Samanthu pevně přitiskl k sobě a políbil jí přede všemi. Bylo jí hrozně. Jeho polibky byly tvrdé a nedočkavé. Když se Jordan odtáhl, měla nutkání si otříct rty do dlaně, aby všechno odstranila, ale na poslední chvíli se ovládla a sklopila pohled. Připadala si trapně.
,,Tak to vám přeji." Usmál se Adam. ,,Už bylo na čase. Přeci jenom ti táhne na čtyřicet, že jo?!" Zachechtal se Adam a Jordan s ním.
,,Pojď si přisednout k nám ke stolu, dáme whisky." Navrhl Adam a Jordan s ním souhlasil. Vedl je ke stolu, kde sedělo pár už značně napitých Adamových kamarádů. Ze zápachu cigaret se jí zvedal žaludek.

Jordan se posadil na červený gauč, přitáhl si Samanthu hned vedle sebe a dal jí ruku kolem ramen. Začal se vesele bavit s lidmi u stolu ale ona nevnímala. Nebylo jí dobře. Chtěla být sama. Cítila se jako přikovaná k něčí noze opravdu těžkýma a mučivýma okovama. Sem tam, když se jí na něco Jordan zeptal, jenom přikývla a dělala hraný zájem.

Jordan měl už v sobě několikátou sklenku drahé whisky. Zprudka se k ní otočil a začal jí drsně líbat na ústa. Nečekala to a pod tíhou jeho těla dolehla na pohovku. On toho využil a přilehl ji. Snažila se všemožně ho setřást od sebe ale byl moc těžký a ona neměla tak velkou sílu. Všude ji ošahával a líbal na krku. Koutkem oka si všimla, že jeho kamarádi se pod tím pohledem doslova baví. Po, pro ni nekonečné době, se odtáhl a dělal že nic. Dál se bavil s ostatními. Bylo jí odporně. Cítila na sobě ty slizké doteky. Chtělo se jí plakat. Vyplakat si duši a na chvíli zapomenout na realitu. Nechtěla tento život, plný faleši a hraní si na někoho, kým není.

,,Samantho," zavrčel jí u ucha. ,,Běž k baru a dones pár drinků!" Přikázal jí a výhružně se jí zadíval do očí. Nenamítala. Přikývla a vstala. Aspoň na chvíli bude sama. Sama od něj.
Šla co nejpomalejším krokem po domě a hledala kuchyň. Cestou si prohlížela interier domu. Byl moderně zařízený. Všude převládala kombinace bílé barvy a tmavého dřeva. Po zdech byly vyvěšené obrazy a spousty rodinných fotek. Prohlédla by si víc, kdyby všude nebylo tolik lidí. Z prohlížení jí vytrhl prudký náraz a následný pád na zem. Než stačila cokoliv zaregistrovat, někdo se nad ní s pomocnou rukou skláněl.

,,Bože, já jsem nemehlo." Naříkal dotyčný a ona sebou silně cukla. Rychle zvedla hlavu k tomu sametovému hlasu a překvapením se jí zvětšily zorničky. Musela par krát zamrkat, aby si byla jistá, že se jí to nezdá.
,,Moc se omlouvám," pronesl tajemný chlapec a v očích se mu zračila lítost.
,,To..to je v pohodě." zakoktala se a tváře jí zčervenaly.
Přijala nabízenou ruku a zvedla se ze studené země. Tělem jí projel příjemně hřejivý pocit. Zaklonila hlavu a vzhlédla k chlapci. Srdce jí bušilo jako o závod z pohledu do jeho očí. Čokoládově zbarvené, obalené dlouhýma a hustýma řasama, nad kterýma se klenulo dokonale upravené obočí. Přes to spadaly prameny černých, volně točících se pramenů vlasů. Byl vysoký, hubený a z pod bílého, přiléhavého trička se mu rýsovaly svaly. Černé, volnější dříny mu perfektně pasovaly k jeho postavě a bílé tenisky ladily s tričkem. Ale nejkrásnější na něm byl jeho úsměv. Lehce nesmělý ale přitom sebevědomější úsměv byla jako třešnička na dortu. Byla jím zhypnotizovaná. Všichni lidé v domě pro ní přestali existovat a ona vnímala jen jeho.
Všimla si, že jí taky pozoruje. Najednou si uvědomila, že stále drží jeho ruku. Rychle jí vytrhla a vyděšeně odvrátila pohled. Její tváře znovu nabyly červeného nádechu.
,,Jsem Zayn." Pronesl po chvilce ticha a nastavil ruku.
,,Samantha," ohromeně odpověděla a znovu vsunula svojí dlaň do jeho. Přišlo jí to přirozené a nádherné. Zvonivě se zasmál, když zjistil, že se znovu drží za ruce. Musela se zasmát taky.

Na chvilku se mezi nimi rozprostřelo napjaté ticho. Oba se navzájem dlouze prohlíželi. On na ní zpozoroval tmavé, zrzavé vlasy stažené do drdolu. Měl neskutečnou touhu tento uzel rozvázat a pohladit její hřívu po délce. Fascinovaly ho její oči. Modré jako křišťál s dlouhýma řasama. Malinký, perfektně tvarovaný nos, z pod kterého se linuly dokonalé, plné rty s lehce narudlou barvou. I v těch podpatcích mu přišla hrozně malinká, až měl neutěšitelnou touhu ji obejmout a ochránit před vším zlým.
,,Ehm. Asi bych už měla jít." Vzdychla. Musela se donutit vyřknout tu větu.
Zayna se zmocnila panika. ,,Ne, prosím. Nechoď." Vyhrkl rychle a ujištěně jí chytl za ruku. Trhla sebou a podívala se mu do očí. Viděla v nich upřímnost. Takovou, jakou nikdy v jiných neviděla. Točila se jí z toho hlava, až zapomněla na něj a na jeho příkaz. S mírným úsměvem přikývla. Zaynovi se rozšířily oči a roztáhl se úsměv. Aniž by cokoliv řekl, už ji táhl domem. Netušila, kam ji vede, ale v tuhle chvíli mu dokázala na plno věřit a klidně by se jim nechala odvést až na konec světa.

Vstoupili na zahradu za vilou. Spíš to připomínalo obrovský park. Všude vysoké, majestátné stromy se tyčily až ke hvězdám. Menší, umělé jezírko odrazující svit měsíce, květiny všeho druhu a cesta vedoucí napříč zahradou. Zayn ji vedl právě tou cestou do tajemné aleje, kde byla všude jen tma. Cestu jim prozrazoval pouze úplněk. Za normálních okolností by se bála, ale s ním nedokázala na strach ani sebemenší myšlenkou pomyslet. Připadala si jako v kouzle. Jeho jemná vůně ji obklopovala ze všech stran a ona se jí poddávala.

Zayn ji zatáhl skoro až na konec zahrady. Bylo tu nádherné ticho, hlasitá hudba z domu sem nebyla vůbec slyšet. S úsměvem se otočil na Samanthu. Asi čekal na její reakci. Ona se na něj povzbudivě usmála. V očích mi zazářily jiskřičky a dovedl jí na lavičku.. Ani jeden nepromluvil. Vychutnávali si toho nerušeného ticha.
,,Řekni mi něco o sobě." Napadlo jí a se zájmen se otočila na Zayna.
,,Na mně není nic zajímavého. Ty mi o sobě něco řekni." Usmál se.
,,Nene, až po tobě." zakroutila hlavou a dychtivě čekala na jeho odpověď.
,, Takže, jmenuji se Zayn Malik, ale to už víš. Je mi 20 let. Pocházím z Bradfordu ale do Donchesteru jsme se s rodinou přestěhovali když mi bylo 13 let, kvůli tátové práci. Zpočátku se mi tady ani trochu nelíbilo, protože v Bradforu jsem musel zanechat všechny své kamarády. Ale nakonec jsem si tady zvykl. I přes to, že mě tady lidé nemají moc v oblibě, protože mého otce považují za teroristu jenom proto, že můj otec je z Pákistánu." Odmlčel se, aby si odkašlal. ,, Rád zpívám a jím kuře. Nejvíc ze všeho ale miluji kreslení. Je to můj způsob relaxace a nalézáni sám sebe. Je to osvobozující. Teď ty." Dořekl a vydechl.
,,Můj život má od perfektnosti daleko. Je mi 18 a svůj dosavadní život jsem si odskákala, jak moji rodiče pískali. Nejsme moc bohatí ale matka se chová jako dáma na vysokém postavení. Nalajnovali mi život prakticky od plenek. Nebyl mi ani rok, co mě zasnoubila s tím, na jehož jméno nedokázu pomyslet bez dávky nevolnosti.
Jeho rodina je snad nejbohatší rodinou na míle daleko. A moji rodiče se s nimi důvěrně znají. Plán svatby moje matka viděla snad ještě před tím, než jsem se stihla narodit. Častokrát mi vyčítá moji výšku, chtěla mít ze mě modelku. Věří v to, že po maturitě půjdu studovat medicínu, protože doktoři mají vysoký platy, že jo. Já bych chtěla být učitelkou v mateřské škole. Vkládat do dětí naděje a potenciály. Jenomže maturitu budu skládat už příští rok. A ještě je tu ta prokletá svatba." Zarazila se ve slovech a podívala se na něj. Očima přímo skenoval její tvář. Nedokázala z nich vyčíst. Hledala sebemenší reakci. Ale neviděla nic. Posmutněla a hlavě jí zazněl vyčítavý tón.
,
,Promiň. Neměla jsem tě něčím takovým zatěžovat. Byla to chyba. " Zvedla se z lavičky a se sklopenou hlavou se pomalým krokem vydala zpátky do domu. Zayn se probudil z tranzu. Vystartoval z lavičky a předběhl ji Přiměl Samanthu zastavit. Prstama ji vzal pod bradou a zvedl jí hlavu do úrovně svých očí. Viděl v nich bolest a utrpení. Velkou osamělost a silnou potřebu něčeho, co nedokázal identifikovat. Na nic nečekal a pevně ji objal. Hlavu přitiskl k jejím vlasům a nasával vůni. Zarazila se. Překvapilo jí to, ale po chvilce obmotala ruce kolem jeho pasu a hlavu zabořila do jeho hrudi. Nikdy si nepřidala tak v bezpečí. Zayn ještě víc zpěvnil jejich objetí a lehce s ní kolíbál.
,,Ničeho se neboj. Já nedovolím, aby se to stalo." Šeptal. Jeho hlas na ní působil jako uklidňující balzám. Pomalu a jistě se uklidňovala a Zayn to vycítil. Ani jeden se neměl k odtažení. Oběma tato poloha naprosto vyhovovala. Bohužel je něco ale donutilo.
,,Samantho!" Uslyšeli řev naštvaného hlasu. Samantha se polekala a rozhlídla se kolem sebe. Uviděla přibližující se siluety Jordana a jeho kamaráda Adama. Už zdálky poznala, že Jordan je velmi naštvaný. ,,Mně se neschováš, ty malá děvko."
Samantha se zoufale podívala na Zayna. Pochopil, že musejí odsud rychle zmizet. Popadl Samanthu za ruku a utíkali pryč. Samantha si ještě stihla zdělat podpatky a nechala je ležet na zemi.
,,Mně neutečeš!" Znovu zařval Jordan. Byl velmi blízko a proto přidali do rychlosti. Zanedlouho doběhl k nějaké brance. Zayn je prudkým kopem vyrazil a utíkali dál. Ocitli se v lese.
,,To si s tebou ještě vyřídím." Zakřičel naposled Jordan. Věděla, že on se neodváží do lesa. Měl z nich panický strach.
I když už věděli, že je nikdo nepronásleduje, ruku v ruce utíkali dál. Zastavili se až u většího jezírka uprostřed holé krajiny, obklopené stromy. Dopadli do trávy a z těžka oddechovali. Cítila nával adrenalinu a svobody. Té vytoužené svobody.

,,To byl on?" Zeptal se Zayn a posadil se. Tělem se natočil na oddechující Samanthu. Přikývla. V tuhle chvíli se nenáviděla.
,,Omlouvám se," hlesla . Zayn vystrašeně na ní zaostřil. ,,Neměla jsem tě do ničeho takového tahat. On je schopný všeho. On ti dokáže ze života udělat peklo. Za všechno můžu já." Vyčítala si a kolena si přitáhla k tělu.
Pohladil jí po tváři. ,, Nic si nevyčítej. Za nic nemůžeš. Ten si na mě nic nezkusí. Má v sobě víc zbabělosti. Já jsem s tebou chtěl být. Já..Já cítím, že tohle je správné. Ty nepatříš jemu. On si tě nezaslouží. Ty si zasloužíš o mnoho lepší život. K němu už se nevrátíš. A já to zařídím." Řekl odhodlaně a Samanthě to vehnalo slzy do očí.
,,Ale vždyť jsem pro tebe cizí. Vůbec mě neznáš. Přeci to nej-" Přiložil jí prst na rty a zastavil tok jejích slov.
,,Ale já mám pocit, jako bych tě znal celý život." Zašeptal jí do ucha a pevně ji objal. Překvapením se zajíkla. Nečekala takových slov.

Zayn ji pustil z objetí a zvedl se. Začal si sundávat tričko a rozvazovat tkaničky. Všiml si Samanthinýho nechápavého výrazu. Pousmál se.
,,Pojď se vykoupat do jezera,"
,,Cože?"
,,Ano. Pojď se vykoupat."
,,Ale vždyť to nejde."
,,Ale proč ne? Řekni mi upřímně, kdy jsi naposledy udělala něco spontánního."
,,Asi nikdy."
,,Nikdy jsi neměla tu touhu to udělat?"
Neodpověděla. Dlouze se mu podívala do očí. Zračila se v nich vyzývavost a spontánnost. Pohledem ji vyburcoval. Začala si svlékat šaty. Zayn se zašklebil a dál si zdělával oblečení. Když už oba stáli pouze ve spodním prádle, Zayn Samanthu nečekaně popadl do náruče a rozutíkal se s ní směrem k jezeru. S křikem protestovala ale nebylo jí to platný. Až byl ve vodě po pas, pustil ji a ona slastně vydechla. Voda byla příjemně teplá. Na chvíli musela zavřít oči a vychutnávat si ten okamžik. Zdálo se jí to neuvěřitelné.
Kdyř otevřela oči, zhrozila se. Neviděla Zayna nikde kolem sebe. Několikrát se otočila a začala se strachovat. Když najednou ji něco popadlo za pas a stáhlo do vody. Po vynoření hodila po smějícímu se Zaynovi naštvaný pohled. S hraným uražením se k němu otočila zády a ruce založila na prsou. Zayn se rozesmál ještě víc a proplul kolem ni. Zastavil se čelem k ní a zadíval se jí do očí. Rychlým pohybem ji stáhl drdol a odhodil gumičku za sebe. Mokré vlasy se ji rozprostřely po ramenou. Zayn je vzal do ruky a začal si hrát. Samantha se zachechtala a propletla jeho ruku s její.

Zarazil se. Přímo přestal dýchat. Pohled do její veselé tváře ho očaroval. Nebyl schopen půl slova.
Omámeně vzal její tvář do dlaní a pomalu se k ní přibližoval. Stále se jí díval do očí. Chtěl být ujištěn, že neucukne. Když v jejích očích uviděl souhlas, sklonil se a těsně u jejích úst přivřel oči. Lehce se otřel svými rty o její a spojil je. Všechno to v něm najednou explodovalo. Tisíce motýlků v břiše, mráz po zádech, točení hlavy, silně pukající srdce. To všechno mu způsobovala. Měl pocit, že tento polibek byl pro něj snad úplně tím prvním v jeho životě. Takhle nádherně se ještě necítil.
Opřel své čelo o její a měl stále zavřené oči. Ona to také musela rozdýchávat. Všude po těle měla husí kůži, ač jí nebyla zima. Podlamovala se jí kolena. Nikdy tohle necítila. Nikdy necítila tolik lásky v jednom malém, obyčejném ale přesto výjimečném okamžiku, jako právě teď.

,,Tobě je zima?" Zeptal se Zayn, když si všiml, že se otřásla.
Zavrtěla hlavou a přitiskla se k němu. Pousmál se a objetí ji opětoval.
,,Pojď, půjdem už z vody." Zašeptal a následně ji vzal za ruku. Vyšli na břeh a oba se zadívali na sebe. Usmáli se na sebe.
,,Co teď?" Uvědomila si, že jsou mokří a nemají kde spát.
,,Já vím. Nech se překvapit." Usmál se tajemně Zayn. Popadl oblečení a společně se Samanthou se vydal na cestu.

Netrvalo dlouho a došel přesně tam, kam chtěl. Kousek od jezera stál starý a obyčejný seník. Se šklebem vstoupil dovnitř a Samantha hned za ním.
,,Zayne a my můžeme?" Zašeptala tiše.
,,Neboj se. Toto patří mému strýcovi." Uklidnil ji a jejich oblečení odhodil na seno. Vyhrabal se na velkou kupu sena a otočil se na Samanthu. Ze zájmem ji pozoroval a čekal, až k ní vyleze. Odhodlala se a vyšplhala za ním. Položil se do sena a Samanthu si přitáhl k sobě. Nasával její vůně a spokojeně oddechoval. Úplněk jim dírami ve střeše osvětloval místnost. Samantha se mu zadívala do očí. On na nic nečekal a otřel se svými rty o její. Nenamítala a tak si ji přitáhl blíž a prohloubil tak jejich polibky. Pomalinku se nad ni přesouval tělem. Hladil ji všude po těle. Její hebká pokožka mu zatemňovala mysl. Nedokázal se nabažit její dokonalosti. Líbal ji na krku a zanechával po sobě znaménka lásky. Sáhl jednou rukou pod její tělo a nahmatal zapínání od podprsenky. Ona instinktivně se prohla v zádech a umožnila mu snadnější rozepnutí. Když ji rozepnul, vykloukla na něj pevná ňadra. Vzal je do dlaní a lehce zmáčkl. Samantha slastí vydechla a dožádala se polibku. Přání jí bylo vyhověno a Zayn pokračoval ve své činnosti.

Po chvilce byl už i Zayn zbaven posledních zábran a oba se svíjeli v rozpoložení touhy a vášně. Naposledy se jí dlouze zadíval do očí.
,,Jsi si jistá, že to opravdu chceš?" Zeptal se roztřepeným hlasem. Měl co dělat, aby si ji nevzal rovnou.
,,Nikdy jsem si nebyla ničm tak jistá." Odpověděla a toužebně ho políbila. ,,Ale asi bys měl vědět, že jsem ještě nikdy s nikým nespala."
,,Doufal jsem v to. Myšlenka, že se tě dotýká někdo jiný mě přivádí k šílenství." Zašeptal ji do ucha a jemně skousl ušní lalůček. A najednou se to stalo. Zayn pomalu spojoval jejich těla v jedno. Zadrhával se jí dech vzrušením a jemně sténala. Všechno v ní se bouřilo, když Zayn začal pomalu přirážet. Sténali víc a víc na zrychlujícím tempu. S posledním přírazem se jim povedlo naráz vyvrcholit. Samantha se stáhla do slastné křeči. Zayn si ji k sobě přitiskl a políbil do vlasů. Objal ji kolem pasu a spokojeně oddechoval. Ani slovy se nedá popsat, jak se právě cítil. Jako na vrcholku světa. S ní by to dokázal. S ní by dokázal všechno. Ale něco ho zarazilo. Slabé vzlyknutí. Vyděsil se a ihned se podíval na Samanthu. Lechce sebou škubala a tiše plakala.
,,Samantho, co se děje? Udělal jsem něco špatně? Mluv se mnou." Vyhrkl a ona na něj stočila pohled.
,,Ale né, ty hlupáčku. Já pláču štěstím. Nikdy se ke mě takhle nikdo nechoval. Nikdy se mnou nikdo nejednal takhle krásně. Bylo to nádherné a já se bojím, že se brzy probudím ze snu." Šeptala a objala ho pevně kolem pasu.
,,Ujišťuji tě, že tohle bylo až moc krásné na sen." Zasmál se. ,,To to bylo víc, než pouhý sen. Protože ve snu bych ti nedokázal říct, jak moc tě miluji."
Nemohla uvěřit svým uším. On to opravdu řekl.
,,Já tě taky moc miluji. Tak moc, až mě to děsí." Vydechla.
Pohladil ji po paži.
,,Spolu zvládneme každou překážku, která se nám postaví do cesty. Protože vím, že tohle je láska na první pohled. Vždycky jsem v ní věřil. Věřil jsem, že to přijde nečekaně. A hlava se mi točí štěstím, že jsem ji konečně našel. Tu, na kterou jsem čekal. Já se postarám o to, že budeš tou nejšťastnější ženou na světě. A bude mi neskutečnou ctí, být vedle tebe tím nejšťastnějším mužem. Já tě nedám. Navždy budu za tebe bojovat. Budu bojovat za lásku a věrnost, co mě k tobě spojuje. Protože já tam pro tebe navždy budu." Pronesl a na důkaz svých slov ji políbil...


Takže po dlouhé době jsem se konečně odhodlala něco seškrábat. Tento nápad jsem v hlavě měla už dýl a neskutečně frustrující nuda v dějepise mě dohnala. Prosila bych o každý upřímný názor do komentu.
Kee ;)
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Cath!e Cath!e | Web | 18. března 2013 v 17:45 | Reagovat

Vážně dokonalá povídka :) strašně se mi líbí :) děkuju, že jsi mi jí poslala a mohla jsem ji dát na svůj blog!! ;) ♥

2 Arthur Arthur | Web | 24. března 2013 v 12:02 | Reagovat

Nevadí, já taky nerada píšu pokračování k povídkám.. Ale tato je vážně krásná.
Ale pořád chci vědět co udělal s tím hajzlem :DD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama